protoze se me v mailech ci talkach casto ptas, jak pokracuje moje vyuka Nemciny, rozhodl jsem se o tom napsat delsi pojednani.
Je to v podstate jasne - na pocatku bylo slovo, tedy ne jedno, ale asi 100.000 v kazdem rozumnem jazyce (ted neuvazuji krovaky apod. kteri maji 150 vyrazu pro pisek a vsechno ostatni je pro ne "ughr"). Tak je tomu i v Nemcine. Problem je, kdyz nekdo jede do zeme, kde se mluvi jazykem, ktery nezna. V uvahu pripadaji 2 zakladni modelove situace, ktere ted rozeberu blize:
1) Clovek na 2-tydennim zajezde (napr. s Vrstevnici)
2) Clovek na 6-mesicni stazi
Ad. 1)
Clovek jede do cizi zeme, kde ovsem az na vyjimky, jako je ubytovani v domorode rodine, nepotrebuje ovladat zadny cizi jazyk a tim mene zrovna jazyk te zeme. Nutno podotknout, ze pokud nastane zminena vyjimka, tak mu zpravidla stejne nepomuze znalost "svetoveho jazyka", protoze ho domoroda rodina zrovna neovlada a mluvi pouze vlastnim jazykem a to jeste s vyraznym mistnim dialektem.
V pripade, kdy vyjimka nenastane, clovek neznaly jazyka nema motivaci, aby se mistnim jazykem vice zabyval. O zakladni biologicke potreby je zpravidla postarano a pokud chce clovek neco nadstandardniho, tak si muze byt skoro jist (na zapad od nas), ze slovu "bageta" prodavac rozumi a vi co zadate, pokud se ovsem nejedna o prodavace v zelezarstvi. Specialne v pripade nakupu je navic velmi snadne pouzit pantomimu, pricemz se postupuje zpravidla tak, ze se ukaze na pozadovanou vec a nasledne pocet prstu oznacuje pocet pozadovanych exemplaru. V komplikovanejsich pripadech je nutne postupovat vychytrale. Pokud chcete napriklad pul bagety, pak se domluvite s kamaradem, ktery chce take pulku a dohromady koupite jednu. Ciste hypoteticky pripad je, koupe napr. 200 gramu sunky (to totiz stejne Cech nikdy nedela, protoze si veze turisticky salam), kdy je nutno pouzit pokrocilejsi matematicke operace jako nasobeni a predvest na prstech napriklad 2x10x10 (po vzoru indianu). Zdatnejsi matematik si muze troufnout predvest i 2 na 3ti krat 5 na druhou.
Pokud je prece jen nutne pouzit mistni jazyk, pak clovek spoleha na to, ze
ve skupine 40 lidi se s pomerne vysokou pravdepodobnosti vyskutuje jiny
clovek, ktery:
a) Umi mistni jazyk na urovni postacujici pro pozadovanou konverzaci
b) Je pohybove zdatnejsi a dokaze pantomimou predvest i abstraktni veci,
jako je hlad, ztrata pasu nebo zlomenina predni poloosy autobusu.
Ad 2) Clovek na dlouhodobe stazi
V pripade, ze je tato staz kolektivni, pak se po urcity cas, ne-li po celou dobu muze clovek chovat stejne jako v bode 1) a spolehat na kolegy.
V pripade, ze jede na staz sam, stava se vec podstatne problematictejsi a k uspesnemu zvladnuti je treba ovladat alespon castecne nejmene jeden svetovy jazyk. Vyhodou je, ze pokud clovek jede NA STAZ, pak se da predpokladat vyskyt dostatecne vzdelanych jedincu, kteri tento svetovy jazyk ovladaji take, nejlepe na stejne urovni jako dotycny stazista. Tim je problem vyresen pouze castecne.
Dlouhodoby pobyt sebou totiz prinasi nektere zrady jako nutnost komunikovat s mistnimi urady a bankami. Tam by clovek naivne ocekaval take vzdelane lidi se znalosti prislusneho jazyka, narazi vsak na uredniky, kteri s nim komunikuji "urednim jazykem", tedy tim, ktery umi oni a cizinec ne. Cizinec jim sice muze odpovidat svetovym jazykem, kteremu urednici casto rozumi, ale nejprve musi pochopit otazku polozenou v urednim jazyce.
V mistni pobocce banky, kterou ma cizinec nejbliz svemu bydlisti ci pracovisti, a ktera ma pouze 2 prepazky, jsou naopak zamestnani lide, kteri jsou pomerne ochotni a radi by promluvili cizim jazykem, ktery cizinec ovlada, bohuzel vsak oba pracovnici umi v tomto jazyce akorat "ano", "ne" a nazev prislusne meny. Zahy se ukaze, ze rutinni zalezitost, jako je zalozeni konta, se promeni v drama, protoze udaje, ktere jsou v pase, nejsou dostatecne a urednik nevi, co ma vyplnit do zbyvajicich policek formulare, z cehoz je tak nesvuj, ze v zaveru malem zapomene podepsat smlouvu.
Jako v 1) i zde muze nastat pripad, kdy je cizinec ubytovan u domorodcu. (Tento pripad zpravidla nastane, protoze je to velmi levne a tudiz pro Cecha jedina moznost v pripade, ze je v mestskych parcich zakazano stanovani.) O znalosti jazyka plati vse co bylo receno v bode 1). Ackoliv kontakt s majitelem bytu neni tak intenzivni jako s hostitelem dle 1), je prece jen potreba nejak komunikovat a tato potreba roste umerne s poctem sdilenych prostor (kuchyne, koupelna, predsin, ...). Pokud je navic majitelem bytu starsi dama (duchodkyne, zena v domacnosti), ktera cely den hovori pouze s telefonem a s kocourem, pak ma prirozenou potrebu pohovorit si taky s zivym clovekem, coz je typicky najemnik. Tato role je velmi narocna, protoze vyzaduje, aby taky najemnik (jinak posluchac) obcas neco chytreho pronesl. Proto se nakonec cizinec chca-nechca zacne cizi jazyk ucit.
Sdelovani rozsahlejsich zazitku (napriklad o zarizovani konta v mistni
pobocce banky) vetsinou skonci fiaskem, nebot cizinec lici zazitek v
pritomnem case. Ne ze by byl minuly cas tak narocny, ale pro cerstveho
zacatecnika je jiz tak dost uskali nez aby se tim nejak zabyval:
a) vybavit si vhodne slovo
b) casovani - kdyz uz pritomny cas, tak aspon ve spravne osobe, aby to
nakonec cele nevyznelo jako vypraveni stareho indiana, ktery pouziva pouze
infinitiv. (Coz je pomerne zajimavy fenomen. Jak to ten indian vlastne
delal, kdyz anglictina, kterou asi mluvil, zadne casovani nema, krome
slovesa byt. A spojeni "I be ..." je tak hrozne, ze to musi pochopit i
indian. Navic casovani slovesa "byt" se uci uz v prvni lekci !)
Pritomny cas neni ten nejhorsi prohresek, ktereho se cizinec pri vypraveni dopousti. Horsi je, ze nezna slova. Proto nechava vety nedokoncene a ceka, az je pani domaci (nastesti obvykle naruziva krizovkarka - co ma taky cele dny delat, ze) doplni. Kdyz se tak stane, tak "vypravec" rekne napr. "ja, genau", nebo podobnou frazi, ktera znamena "to je presne to, co jsem chtel rict" a to i v pripade, ze chtel rict neco uplne jineho. Tak to aspon vypada, ze si jenom nemohl vzpomenout.
To je, mily Jazykofile, asi vsechno, co bych ti o problematice jazyku chtel dneska rici. Treba se k tomu jeste nekdy vratim.